Zatímco vody se vlní v rytmu nějaké další nepovedené protipirátské ochrany, mě zaujala věc jiná. Upozorňuji, že jde čistě o mé názory a s mou prací svářeče kytarových strun ani žádnou jinou prací to nemá nic společného.

Vystoupení šéfa Activision na letošní DICE konferenci bylo překvapením i pro zkušené novináře. Nejvyšší (funkčně, ne v basketballovém týmu) hlavoun čtvrtého největšího herního vydavatele mluvil otevřeně, familierně, skoro jako člověk (na to že je ďábel). Asi PR oddělení nebo oddělení pro monitoring náhodných diskuzí na IGN (věřím že ho mají) zaznamenalo, že Activison Blizzard se stává novým "impériem zla" herní scény, když John Riccitiello už tři roky pracuje na očištění jména EA a hodní lidé z diskuzí se prostě potřebují do něčeho strefovat. Přiznal davné chyby (třeba že nekoupili Maxis - tohle se stát mě, tak asi v noci nespím, svým akcionářům se do očí už nepodívám, a tiše spáchám sepukku na své farmě v Idaho), vysvětlil některé své výroky (třeba že sranda nemá ve vývoji her co dělat) a taky vyhlásil soutěž pro indie vývojáře o půl miliónu dolarů, což je částka za kterou by se u nás dal spíchnout třeba Zaklínač (nebo aspoň první tři kapitoly), nebo 5x Machinárium a ještě by zbylo na verzi pro Iphone a displeje mikrovlnek.

Proto o tom ale nepíšu. Mimo jiné Kotick taky prozradil, že už moc nehraje, ani třeba supernové Call of Duty, protože má sklony k závislostem (addictive person). Že ty hry jsou prostě tak skvělé, že by u nich seděl pořád, a on, přeci jen, má jako CEO dost hodně práce s vyhlašováním soutěží a žertování s akcionáři. Tohoto výroku si všiml Jack Thompson, enfant teribble americké herní scény, právní ex-zástupce Floridy (attorney).

"Když už i (aspoň tedy časově) dospělá osoba a významný představitel herní scény přiznává, že s hraním a závislostí může mít problém, co terpve chudáci děti, které ještě nevědí co a jak, a musíme je proto chránit!" (volná parafráze, celý dopis zde)

 Co s tím? Chudák Bobby se na chvíli uvolní a hned je z toho politická kauza. Jenže, chachá, myslím že Američani jsou v pohodě, protože většina lidí tam má rozum, kdo má televizi tak má i Xbox a všichni tak nějak vědí, že nemá smysl hry zakazovat, nadávat na ně a bojovat proti nim. A Jack Thompson prostě zastupuje určitý extrémní a minoritní názor, a většina médií z něj má srandu, a už vlastně to, že je to kauza, je dobrá zpráva, ať už to dopadne jak chce.

Zato u nás, v osvíceném a vzdělaném srdci Evropy, kde víme jak jsou ti amíci hloupí, je situace mnohem smutnější. Kéž by tady proti hrám aspoň někdo bojoval! Jenže proč by to někdo dělal, když z toho nevytříská pozornost významných médií? Hry tu přece hrají jen zarytí pařani, hrbící se u PC, zbytkem národa považovaní za kriply - článek je z roku 1999, ale myslím, že pohled většiny čechů se nikam výrazně neposunul. Ostatně ani ta média, o kterých se tam píše, pokud rovnou nezanikla, se zase tak výrazně neposunula. Herní weby a média stále dělají spíš amatéři-studenti a nadšenci pro svou krevní skupinu (hráče), než pro lidi, kteří hrají jen občas, a ve vyspělém světě včetně Polska tvoří to maso a tuk v organismu herního trhu (rozuměj: HC hráči jsou stále ta páteř, ale ohlodáváním kostí se moc dobře neuživíš).

Mainstream tu prakticky neexistuje, casual hry jsou tak maximálně free flashovky na internetu nebo Farma. Rozhodně si recenzi na největší herní hit nepřečtete v nejčtenějších denících nebo kulturních týdenících (běžně) tak, jako tam čítáte řekněme o filmech nebo knihách. Leda že někdo někoho zastřelí, to pak jo. A rozhodně tu žádný obchodník nenasadí na FIFU 50% slevu ze svého profitu jen proto, aby do svých obchodů přilákal zákazníky. A obchody s hrami vypadají víc jako brlohy a doupata s Ospalým Nerdem, než jako místo, kam bych se nebál vzít dítě. A hráči nadávají, že jsou hry moc drahé, ale když je trh moc malý, tak to prostě jinak nejde. A časy jsou zlé a distributoři nemají peníze na investování, spíš se snaží přežít. To je skoro na další výlet na farmu do Idaho, co? Jenže jsou i jiné trendy, a ty jsou pozitivní. Prodeje stále pomalu a pod očekávání, ale rostou, přes krizi (YOY). Velikánský a rostoucí podíl digitální distribuce, ve které je budoucnost pro pár dalších let. A nebo třeba obrovský nárůst Facebooku u nás, který, pokud se hry na Facebooku neukážou jen jako nafouklá bublina, můžou něco udělat. A jsou tu lidi, kteří se fakt usilovně snaží s tím něco dělat. Ale dokud si recenzi na Heavy Rain nepřečteme v Respektu a dokud nebudeme mít českého Jacka Thompsona, tak nebudeme moct říct, že český herní trh vzkvétá.